Brigády / PřivýdělkyPráce
Obor
Lokalita
Délka
Cena
Vložit inzerát

Práce, brigáda a podnikání při studiu. Jaká jsou pravidla?

Pokud si chcete při studiu (legálně) přivydělat, nabízí se hned několik možností, jak práci či přivýdělek formálně „ošetřit“. Pro každou z nich platí jiné podmínky a pravidla. Vyplatí se tedy předem promyslet a zvážit, která je pro vás nejvýhodnější.

 Nejčastější formou přivýdělku je práce na dohodu o provedení práce, která zastřešuje velkou část brigád. Dohodu o provedení práce může student uzavřít s libovolným počtem zaměstnavatelů, s každým z nich však nanejvýš na tři sta hodin ročně. Zásadním kritériem pro posuzování „výhodnosti“ dohody o provedení práce je výše měsíční odměny.

 Pokud odměna z dohody o provedení práce nepřesáhne desettisíc korun měsíčně, nemusíte z ní vy, ani zaměstnavatel odvádět zdravotní a sociální pojištění. Jakmile zmíněnou hranici přesáhnete, pojištění se normálně odvádějí – čistá mzda se tudíž snižuje.

V případě sociálního pojištění platí, že měsíční výdělky více dohod o provedení práce uzavřených jedním zaměstnavatel se sčítají. Pokud tedy u jednoho zaměstnavatele vykonáváte dvě různé činnosti na dvě různé dohody o provedení práce, odměna z první z nich dosahuje šest tisíc měsíčně a odměna za druhou pět tisíc měsíčně, bude za vás sociální pojištění zaměstnavatel muset odvést. Jestli ale máte  každou dohodu uzavřenou s jiným zaměstnavatelem , posuzuje se každá z nich samostatně, odměny se nesčítají a zmíněná desetitisícová hranice platí pro každou zvlášť.

Pokud jde o zdanění výdělku z dohody o provedení práce, je třeba rozlišovat, jestli měsíční odměna přesáhne či nepřesáhne hranici desettisíc tisíc korun.

V případě výdělku do desetitisíc pak záleží i na tom, zda u daného zaměstnavatele podepíšete či nepodepíšete Prohlášení k dani z příjmů – přitom platí, že podepsat ho na každý měsíc můžete pouze u jednoho zaměstnavatele. Když Prohlášení nepodepíšete, zaměstnavatel vám z výdělku srazí patnáctiprocentní srážkovou daň a odvede ji finančnímu úřadu. Vy pak už nemusíte vůbec nic řešit, ani výdělek nikde vykazovat. Když Prohlášení podepíšete, měl by vám zaměstnavatel strhnout patnáctiprocentní zálohovou daň a uplatní daňové slevy, na které máte nárok -  slevu na poplatníka a slevu na studenta. Daňové zvýhodnění studentů je ovšem tak vysoké, že po uplatnění daňových slev, vyjde daň nulová. Na začátku následujícího roku vám pak zaměstnavatel vydá potvrzení o příjmu, vy ho zahrnete do svého daňového přiznání nebo ročního zúčtování.

Patnáctiprocentní zálohovou daň vám zaměstnavatel strhne  v případě, že vaše měsíční odměna přesáhne deset tisíc korun, daň se ale v tomto případě počítá ze superhrubé mzdy – tedy vaší hrubé mzdy navýšené o platby sociálního a zdravotního pojištění, které za vás musí zaměstnavatel odvést. Stejně jako u odměn do deseti tisíc pak záleží, zda u daného zaměstnavatele podepíšete či nepodepíšete Prohlášení k dani. V prvním případě budete moct uplatnit slevy na dani, v druhém nikoli.

V případě, že budete v průběhu roku souběžně pracovat pro dva a více zaměstnavatelů, budete muset další rok podat daňové přiznání. Pokud ovšem v daném roce budete pracovat pro jediného zaměstnavatele nebo postupně pro několik zaměstnavatelů, může za vás daňové záležitosti vyřídit poslední z nich formou ročního zúčtování.

Další variantou, jak formálně „ošetřit“ studentský přivýdělek je dohoda o pracovní činnosti (DPČ). Tu můžete uzavřít na práci, jejíž rozsah nepřekračuje v průměru polovinu běžné týdenní pracovní doby – tedy dvacet hodin týdně (průměr se počítá za celou dobu platnosti dohody o pracovní činnosti, nejdéle však za 52 týdnů). Když měsíční odměna z dohody o pracovní činnosti nedosáhne hranice 2500 korun, neodvádítez výdělku vy ani zaměstnavatel zdravotní a sociální pojištění. Jakmile této hranice dosáhnete, zdravotní i sociální pojištění se odvádí. Pokud máte uzavřeno více dohod o pracovní činnosti, každá z nich se pro tyto účely posuzuje samostatně.

Od začátku roku 2014 se příjmy z dohody o pracovní činnosti daní stejně jako příjmy z běžného pracovního poměru. Bez ohledu na výši odměny tedy platí, že zaměstnavatel z ní odvede patnáctiprocentní zálohu na daň z příjmů. Když u daného zaměstnavatele podepíšete Prohlášení k dani, sníží vám zálohu o daňové slevy a zvýhodnění.

A výhody brigády?

Především je dobré vědět, že příjem z "letní brigády" se nezapočítává při výpočtu dávek státní sociální podpory (přídavků na děti, sociálního příplatku apod.), takže ať si student v červenci či srpnu vydělá sebevětší částku, nebude to pro něj znamenat ztrátu některé ze sociálních dávek.

Když student podniká

Když se rozhodnete při studiu začít podnikat, bude vaše podnikání posuzováno jako vedlejší činnost, což přináší řadu výhod – zejména pokud jde o platbu zdravotního a sociální pojištění. V první fázi si ovšem nesmíte zapomenout obstarat živnostenské oprávnění.

Vzhledem k tomu, že budete podnikat v rámci vedlejší činnosti, nebudete muset v prvním roce odvádět zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Doplatíte ho až zpětně na začátku dalšího roku, po odevzdání přehledů pro sociální správu a zdravotní pojišťovnu.Vypočítávat se bude podle toho, kolik jste si v podnikání za předešlý rok reálně vydělali.

Stejně jako pro všechny ostatní podnikatele pro vás ovšem platí povinnost podat na začátku příštího roku daňové přiznání. Ušetřeni toho zůstanete jedině, když vaše roční příjmy z podnikání nepřesáhnou patnáct tisíc korun. V takovém případě nemusíte jako studenti přiznání podávat ani peníze danit.

V daňovém přiznání jinak můžete podobně jako ostatní podnikatelé uplatnit daňové paušály, nezdanitelné části základu daně a slevy na dani. Vedle slevy na poplatníka, která pro rok 2013 dosahuje 24 840 korun, však můžete uplatnit také slevu na studenta ve výši 4020 korun ročně.

Příjem z podnikání studentů výrazně také ovlivňuje základ pro výpočet sociálních dávek (přídavky na děti). Pokud si jako student - OSVČ vyděláte například 1 500 Kč měsíčně vstupuje tento příjem do ročního přehledu o sociální dávky s tím rozdílem, že úřad práce započítává v případě výdělku studenta paušální částku  6 000,- Kč, což se výrazně odrazí na celkových příjmech rodiny a následně na výši přídavků.

 

Když se student nechá zaměstnat

Pokud se necháte při studiu klasicky zaměstnat, budou pro vás platit stejná pravidla jako pro všechny ostatní zaměstnance. Váš zaměstnavatel za vás tedy bude normálně odvádět zdravotní i sociální pojištění a zálohu na  daň. Jedinou výhodou oproti nestudujícím zaměstnancům bude, že navrch budete moct uplatnit daňovou slevu na studenta, která pro letošní rok dosahuje  4020 korun. Nárok na slevu máte až do dovršení věku 26 let, respektive 28 let v případě prezenčního studia v doktorském programu. Pokud tyto podmínky splňujete pouze po část roku, můžete slevu uplatnit pouze za tyto kalendářní měsíce – v přepočtu si z daní můžete odečíst 335 korun měsíčně.

Jedinou situací, kdy daňovou slevu na studenta uplatnit nemůžete, je dálkové, distanční, večerní nebo kombinované studium na střední (nikoli vysoké) škole, pokud jste v době takového studia výdělečně činní (s výjimkou práce na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti) nebo když máte v době tohoto studia nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

 

Co jsou „příležitostné činnosti“

Poslední legální možností, jak si při studiu přivydělat, je takzvaný příležitostný přivýdělek. Když si příležitostnou činností nevyděláte víc než dvacet tisíc ročně (jedná se o příjmy před odečtením výdajů), nemusíte tento příjem nikde vykazovat, ani danit. Nesmí se ovšem jednat o činnost, které se věnujete soustavně, pravidelně nebo opakovaně nebo o činnost, na kterou máte živnostenský list. Typickým příkladem příležitostného přivýdělku je, když jednou nebo dvakrát do roka někomu za úplatu posloužíte jako fotograf nebo kameraman na svatbě. Nebo když sousedovi v létě za finanční odměnu opravíte plot a posekáte trávuJ

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Webové stránky vyrobila reklamní agentura Altrodesign.