Studentské bydlení

Všechny ty, kteří právě navštěvují čtvrtý ročník střední školy či druhý nástavbový, čeká v brzké době rozhodování co dál. Někteří si začnou hledat svá první zaměstnání a ten zbytek se rozprchne na vysoké školy. Vzhledem k tomu, že ne každý bude mít to štěstí a budou mu poskytnuty koleje příslušné vysoké školy, přijde na řadu hledání bydlení v soukromé sféře. Budete hledat svůj první privát!

Ze všeho nejdřív si je třeba ujasnit, co všechno od nového bydlení očekáváte. Kolik chcete za nájem utratit? Jak daleko od školy chcete bydlet? Chcete samostatný pokoj či spolubydlícího? Chcete smíšené ubytování nebo jen spolubydlící stejného pohlaví? Máte domácí zvířátko, které se stěhuje s vámi? Pokud máte zodpovězeno, můžete začít hledat. Každá vysoká škola se v tomto ohledu snaží svým studentům pomoci minimálně poskytnutou plochou pro vyvěšování inzerátů nabízejících či poptávajících bydlení. Dále máte k dispozici webové stránky poskytující studentské bydlení, které fungují buď samostatně, nebo v mnoha případech jsou součástí oficiálních stránek vysoké školy. Pokud jste nenašli v nabídkách žádnou vyhovující, sepište si svůj vlastní inzerát a vyčkejte na ten správný byt. Nezapomeňte, že finální rozhodnutí musíte vždy udělat, až vše uvidíte na vlastní oči. Je třeba podniknout několik prohlídek nabízených podnájmů, abyste se přesvědčili, zda vše odpovídá vašim představám. Pokud jste měli to štěstí a našli, ověřte si, zda je vám dané bydlení nabídnuto se smlouvou.

Nabízení podnájmů bez smlouvy je velmi rizikové, nemáte žádný podklad, že na dané adrese bydlíte a navíc je tento způsob nelegální. Majitel vás může prakticky kdykoliv z bytu bezdůvodně vyhodit na ulici. Stejně tak samozřejmě můžete odejít i vy. V současné době takto ovšem bydlí mnoho studentů. Ve většině případů je ovšem k majiteli bytu váže ještě nějaký další vztah než je ten mezi nájemcem a pronajímatelem. Na druhé straně se vám může stát, že vám majitel hned při prohlídce bude strkat pod nos papír k podpisu. Ani v tomto případě se nenechte zlákat vidinou příjemného bydlení. Vezměte si smlouvu domů či si nechte zaslat kopii na email a v klidu domova si ji projděte, zda je vše jak má být.

A jak má vlastně takový smluvně upravený „ubytovací“ vztah vypadat?

V prvé řadě je ošetřen nájemní smlouvou, kterou uzavírá student s pronajímatelem (vlastníkem nemovitosti) a řídí se dle občanského zákoníku. Tato smlouva musí být vždy uzavřena písemně a obsahuje – iniciály studenta i pronajímatele, označení bytu, rozsah užívání, příslušenství, výši nájemného a inkasa, způsob úhrady. Smlouva se uzavírá buď na dobu neurčitou či určitou. Běžnější pro studentský pronájem je doba určitá. Většina studentů na prázdniny odjíždí do svých domovů či volno tráví cestováním a nechtějí po tuto dobu platit nájem. Nájem tedy končí uplynutím stanovené doby, dohodou nebo výpovědí. Pronajímatel může nájemci vypovědět smlouvu z důvodů stanovených zákonem:

• Za hrubé porušování dobrých mravů v domě přes písemnou výstrahu.
• Za hrubé porušení povinností nájemce (nezaplacení třech nájmů).
• Neužívá-li nájemce byt nebo ho užívá jen občas.

V případě smlouvy na dobu neurčitou stanovuje zákon výši výpovědní lhůty na tři měsíce. Lhůta začíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po předání výpovědi.

Za užívání bytu platíte v pravidelných intervalech nájemné, které je stanoveno v nájemní smlouvě. Pronajímatel má zástavní právo k movitým věcem v případě, že mu nebude nájemné zaplaceno. Toto právo má pouze na dobu 8 dní, poté musí požádat o soupis těchto věcí soudního vykonavatele nebo je vydat zpět nájemci. Student na druhou stranu nemá povinnost platit nájemné v případě, že se objeví vady na bytě, které nezpůsobil a nemůže byt používat v rozsahu dohodnutém v nájemní smlouvě. Tyto vady a z toho plynoucí neplacení je ovšem povinen oznámit neprodleně pronajímateli.

V průběhu užívání pronajatého bytu v něm nesmíte provádět větší stavební úpravy. Samozřejmě si můžete pověsit obrázek nad postel či vymalovat pokoj, ale bourání či přistavování příček je bez souhlasu majitele zakázáno. Majitel bytu má dále právo určovat, kolika osobám byt pronajme a musí souhlasit s přijetím dalšího nájemníka. Návštěvy do bytu jsou samozřejmě povoleny. Jejich pobyt však nesmí překročit dva měsíce. Pronajímatel má povolený vstup do bytu po předchozím písemném upozornění a za účelem:

• Provádění oprav bytu, údržby a užívání měřicích zařízení.
• V případě prohlídky bytu v souvislosti s pronájmem bytu novým nájemcům, kteří se o byt zajímají za účelem prohlídky.
• Pokud je to nutné k realizaci jeho povinností.

V nájemní smlouvě je také prostor pro dohodnutí specifických podmínek, jak ze strany nájemce, tak pronajímatele. Nesmí být ovšem v rozporu se zákonem. Typický je v tomto případě zákaz domácích mazlíčků v bytě. Pokud si to nájemce takto přeje, vy s tím nic nenaděláte a váš pejsek musí zůstat u rodičů. Zavazujete se byt užívat řádně a vrátit ve stavu, v jakém vám byl pronajat.

Dalším způsobem jak získat ubytování je podnájem. V tomto případě získáváte byt či jeho část do užívání od nájemce. Pokud je sjednaný na dobu neurčitou, pak končí nejpozději se zánikem smlouvy nájemce. V opačném případě končí uplynutím lhůty. 

Osobní a rodinný rozpočet

Při tvorbě osobního a rodinného rozpočtu neexistuje v podstatě žádný rozdíl. Důležité je umět identifikovat svoje příjmy a výdaje, odhadnout jejich budoucí výši, porovnat a zjistit, zda příjmy pokryjí naše výdaje či naopak.

Všechny příjmy a výdaje je potřeba zjistit co nejpřesněji, pak teprve nám výsledek může dát potřebné informace.

Osobní rozpočet

Osobní rozpočet má vždy dvě strany – příjmovou a výdajovou. Po jeho sestavení mohou nastat dvě možnosti:

• příjmy mohou být větší než výdaje, pak vzniká přebytek osobního rozpočtu,
• příjmy mohou být menší než výdaje, pak vzniká schodek/deficit osobního rozpočtu.

Jaké položky tedy ku příkladu zařazujeme mezi příjmy a výdaje?

Příklad osobního rozpočtu 16letého Pavla. Pavel dostává od rodičů 200 Kč na týden. Nepravidelně chodí na brigády, ze kterých si v průměru odnese 1000 Kč měsíčně. Měsíčně si hradí paušál na mobilní telefon 150 Kč, za zábavu utratí 450 Kč a občas si zajde do posilovny 200 Kč.

Měsíčně Pavlovi zbude 500 Kč. Má tedy přebytek osobního rozpočtu.

Pro ty, kteří si nechtějí vést záznamy ručně, se nabízí aplikace Osobní rozpočet pro „chytré“ telefony:

https://play.google.com/store/apps/details?id=com.gurroa.personalbudget&hl=cs

Státní sociální podpora

Státní sociální podpora označuje dávky poskytované osobám (rodinným příslušníkům) ve společensky uznaných sociálních situacích, kdy stát skrze jejich vyplácení z části přebírá spoluzodpovědnost za vzniklou sociální situaci. Pokud tedy vaše příjmy nestačí na uspokojení základních potřeb, pak stát nabízí pomoc v podobě různých sociálních dávek.

Dle zákona o státní sociální podpoře se poskytují následující dávky:

• přídavek na dítě
• rodičovský příspěvek
• příspěvek na bydlení
• porodné
• pohřebné

Přídavek na dítě

Přídavek na dítě je základní dlouhodobou dávkou poskytovanou rodinám s dětmi. Nárok mají rodiny s příjmem do 2,4 násobku životního minima. Přídavek na dítě je poskytován ve třech výších podle věku dítěte.

Rodičovský příspěvek 

Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně, celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, a to až do vyčerpání celkové částky 220 000 Kč, nejdéle do 4 let věku dítěte.

Podmínkou nároku na rodičovský příspěvek je, že dítě mladší 2let navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 46 hodin v kalendářním měsíci. U dítěte, které dovršilo 2 roky věku, není docházka do zařízení omezena.

Příspěvek na bydlení

Touto dávkou stát přispívá na náklady na bydlení rodinám a jednotlivcům s nízkými příjmy. Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu přihlášený v bytě k trvalému pobytu, jestliže 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny nestačí k pokrytí nákladů na bydlení a zároveň těchto 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny je nižší než příslušné normativní náklady stanovené zákonem.

Výplata příspěvku na bydlení je časově omezena na 84 měsíce v období posledních 10 kalendářních let. Toto omezení neplatí pro domácnosti sestávající výlučně z osob starších 70 let a pro osoby se zdravotním postižením, které bydlí v pro ně postavených nebo upravených bytech.

Porodné

Touto dávkou se rodině s nízkými příjmy jednorázově přispívá na náklady související s narozením prvního dítěte. Nárok na porodné je vázán na stanovenou hranici příjmů v rodině, která v kalendářním čtvrtletí předcházejícím narození dítěte musí být nižší než 2,4násobek životního minima rodiny. Výše porodného činí 13 000 Kč na první živě narozené dítě. Narodí-li se s prvním živě narozeným dítětem další živě narozené dítě nebo děti, výše porodného činí 19 500 Kč.

Pohřebné

Na pohřebné má nárok osoba, jež vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti, nebo osobě, která byla rodičem nezaopatřeného dítěte, a to za podmínky, že zemřelá osoba měla ke dni úmrtí trvalý pobyt na území ČR. Výše pohřebného je stanovena pevnou částkou 5 000 Kč.